Další lékaři


VS dent s.r.o. - MUDr. Viktor Šticha

Domažlice


Záchovná a estetická stomatologie

Stomatologická laboratoř

Zubní laboratoř je zdravotnické zařízení, které pro stomatologickou ordinaci vyrábí zubní náhrady, tzv. protetiku. Jedná se o korunky, snímatelné nebo pevné náhrady. Na výrobě náhrady třeba jen jednoho jediného zubu se podílejí zubní technici ve stomatologických laboratořích. Podle podkladů a pokynů zubní ordinace vyrábí technik náhradu korunky a pevné nebo-li fixní náhrady. Obojí se zhotovuje individuálně, vždy na míru pacienta. Výroba je to náročná, přesně tak, jako nenajdete dva stejné otisky prstů, nenajdete dvě stejné zubní náhrady nebo korunky. Výroba korunky má spoustu přesných detailů, navíc je vyráběna bez předlohy, protože původní zub pochopitelně k dispozici technik nemůže mít. Výroba metalokeramických neboli kovokeramických korunek je v současné době jedním z nejrozšířenějších typů umělé náhrady zubu. Protetika se zhotovuje z drahokovových, chromkobaltových a chromniklových slitin. Moderním materiálem, se kterým laboratoře pracují je keramika. Novinkou třetího tisíciletí je tzv. podmíněně snímatelná náhrada. Pro zajištění této výroby musí být laboratoř vybavena moderními přístroji a technologiemi, podle kterých je keramická náhrada zhotovována. Postup při výrobě náhrady. Pokud zubní korunka zkaženého zubu je příliš poškozená a nejde již opravit plombami, stomatolog zbrousí zub do přeného tvaru, aby na něj mohla být nasazena umělá korunka. Poté otiskne zbroušený zub společně s celým zubním obloukem, což jsou zuby v jedné čelisti, do speciální hmoty. Otisk převezme laboratoř s dalšími upřesňujícími informacemi o potřebném vzhledu korunky. Zhotovení celkové zubní náhrady v horní i dolní čelisti klade vysoké nároky na pacienta i stomatologa. I pacienti ve vyšším věku mají vysoké nároky na funkci a estetiku zubních náhrad. Stejně tak jako u výroby korunky, potřebuje zubní technik správné rozměry i u zubní náhrady. Připraví si speciální velmi tvrdou sádru, ze které vyrobí pracovní model pacientova chrupu, aby mohl stanovit přesnou velikost a tvar protetiky, která nebude zatěžovat a poškozovat náhradu ani zuby. Používá se sádra typu 4, která je míchána ve vakuu. Jakmile sádra ztuhne, opatrně se odstraní otiskovací lžíce. Zvlášť s přesností musí být vyrobena korunka, aby dostatečně chránila prostory mezi ní okolními zuby, jinak by do mezizubních prostor pronikaly kousky jídla, které by dráždily dáseň a způsobily zánět. Chronický zánět dásní může vést až k parodontitidě a předčasné ztrátě zubu s umělou korunkou i zubů sousedních. Umělá korunka musí být tedy přesná a to až na setinu milimetru. Proto si zubní technik po zhotovení oba modely upevní v zařízení, které připomíná dutinu ústní a provede porovnání, aby přesně viděl, jak do sebe zapadá horní a dolní zubní oblouk. Výběr barvy a tvaru zubů. Barva zubu se vybírá podle vzorníku a na denním světle. Při výběru barvy může pomoci i původní zubní náhrada, která může inspirovat i při výběru tvaru zubu. K dispozici bývají v laboratořích různé tvary pro dolní i horní zuby, odpovídající různým věkovým kategoriím a individuálním znakům pacienta.