Plomba z lepšího amalgámu déle vydrží
Pekárek novinářům řekl, že plomba hrazená z veřejného pojištění nejen méně vydrží, ale je i určitým rizikem pro zdraví. Při míchání surovin v ordinaci se může uvolňovat do vzduchu rtuť, stejně tak se rtuť může dostat do odpadních vod.
"Norsko zakázalo od ledna užívání dentálního amalgámu kromě výjimek, kdy je pacient například alergický na jiný materiál. Švédsko podobný zákaz chystá od dubna a Dánsko chce výrazně omezit užívání amalgámu pravděpodobně do konce roku," uvedl Pekárek.
O žádných dalších zemích, které by amalgám omezovaly, neví. Také v Česku by se podle Pekárka měl amalgám dál užívat, nikoli však klasický, který se míchá v ordinaci, ale v kapslích, který má standardní složení. Zdravotní pojišťovny platí ročně za amalgámové výplně 1,5 miliardy korun. Pokud si lidé začnou plomby platit, pojišťovny ušetří peníze na zubní péči o děti a prevenci, poznamenal Pekárek.
Člen představenstva ČSK Jiří Zemen vidí jako největší riziko dopad amalgámu na životní prostředí. Ročně produkují zubní ordinace v EU 109 tun odpadu se rtutí. Zhruba 14 tun rtuti se dostane ročně do ovzduší z výparů krematorií. V Česku je podle Zemena situace o něco lepší, ordinace jsou povinně vybaveny separátory, které rtuť odlučují. Specializované firmy ji pak zpracovávají. Podobně je to upraveno v 19 zemích Evropy.
Rtuť může nepříznivě ovlivnit nervový systém a ledviny. Pokud je součástí hotové plomby, rizikem pro zdraví není. To je jen při jejím zpracování v ordinaci. Dentální amalgám přesto zůstává podle všech evropských doporučení základním materiálem. Je trvanlivý, snadno zpracovatelný a ekonomicky výhodný. Lidé by se ale měli podle Pekárka se svým lékařem poradit, zda pro ně nebude vhodnější jiné řešení, kromě kapslového amalgámu například bílá plomba. Amalgámové výplně by nadále měly zůstat na bočních partiích chrupu.
ČTK 27.02.2009
